Jak Skrzáci uklízeli Česko

Také vás při výletech dráždí pohled na odhozené odpadky? Letos jsme cestovali #skrzČesko a celé léto poznávali nádherná místa naší země. Bohužel zvýšená frekvence lidí v přírodě má i stinné stránky. Ne každý se na výletech chová, jak se sluší, a výsledkem je znečištěná příroda. Ve Skrzu jsme se rozhodli nenechat to jen tak. Česko je naší srdcovkou už léta a je na čase mu roky nezapomenutelných výletů trochu vrátit. Proto jsme se společně s dalšími dobrovolníky vydali 19. září uklidit naši zemi při příležitosti akce Ukliďme Česko. A co jsme si z toho odnesli?

Zápal pro věc nechyběl, i stativ posloužil

Když se vrátím úplně na začátek, akce vznikla docela prostě. Při jedné z našich schůzek se objevila myšlenka udělat pro Česko nějaké dobrodiní. Nejlépe takové, které zahojí českou krajinu po náročné turistické sezoně. Přidat se k celorepublikovému úklidu bylo pak nasnadě. Jak mile mě překvapilo, že se pro akci nadchla hned půlka firmy! I přesto, že museli obětovat svůj volný čas a brzo ráno vstávat do 4 °C. Brrr!

A tak tu stojíme na břehu Berounky a míříme své radary na všechny vajgly, plechovky, pet lahve, obaly od bonbónů a další bizarnosti, které v přírodě nemají co dělat. Ptáte se, co jsme třeba našli? Pomyslnou první příčku v žebříčku nejdivnějších nalezených věcí mají nejspíše odhozené trenky, hned za nimi je několik rolí starého linolea (ta se panečku pronesla!), bota již prorostlá mechem, umyvadlo a dudlík.

Oceňuji zápal mých kolegyň a kolegů Skrzáků – pro tento den uklízečů – kteří neváhali vlézt do všelijakých nepřístupných končin nebo dokonce vydat všanc svůj stativ od foťáku pro ulovení kýble z řeky. Díky, jste fakt skvělí!

Během asi dvou hodin jsme každý nasbíral pytel všemožného odpadu kolem cyklostezky vedoucí od Nižbora k Berounu. Na to, že tu cyklisté většinou jen prosviští, je to celkem úctyhodný výkon. Tedy pokud mohu použít slovo úcta v tak nelichotivém kontextu. Nasbírané „poklady” jsme nechali na sběrném místě a další zábava byla před námi.

Po práci legraci

Protože je Nižbor skvělé výletové místo, ani my jsme neodolali a svůj „pracovní den” si okořenili výletem i výborným obědem. Je libo inspirace? Koleje vás tady zavedou přímo do výjimečné restaurace s příznačným jménem Zastávka Nižbor. Rozprostírá se po několika dobových vlakových vagonech a je přímo u nádraží. Pro příjemnou atmosféru i zdejší dobroty je vyhledávaným místem široko daleko. A možná i trochu proto, že ji vlastní herec Tomáš Hanák.

Po potěšení našich chuťových buněk jsme si to zamířili po (již krásně uklizené, že ano) cyklostezce až do Berouna. Line se kolem Berounky a po cestě vidíte lesy, vesničky, ale i koně či ovečky. V Hýskově jsme zaskočili na jedno točené pivo, v Berouně pak na točenou zmrzlinu. Prostě nádhera. Doporučujeme si tuhle procházku dát i jen tak, klidně bez úklidové předehry.

Co jsme si odnesli?

Odpadky jsme nechali v Nižboře, ale odnášíme si z akce jinačí věci. Třeba dobrý pocit z toho, že jsme alespoň trochu přispěli k regeneraci naší krajiny. A taky touhu angažovat se v osvětě správného chování v přírodě. Je to podivuhodné, ale ještě stále existuje velká skupina lidí, která znečišťuje naši krajinu odhozenými odpadky. Přitom základní pravidlo zní: všechno, co si do přírody přineseme, si také odneseme. To je celé, nic víc. Takhle prosté to je a příroda nám za to moc poděkuje. Ona, ale i další výletníci, kteří se nebudou muset pohoršovat nad odhozenými odpadky. 

Važme si naší krajiny a cestujme dál #skrzČesko.

Aneta Růžičková